MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD

„Potichu to neumím, jsem vášnivej!“, Skvělý debut ochotníků DSJN v Nových Hamrech a Nejdku

8.2.2013 | Autor: admin | kategorie: 07 Události aktuality,2013/02

Premiéra a první repríza hry současného amerického dramatika a spisovatele Joe DiPietra se konaly 11. a 12. ledna 2013 v hotelu Seifert v Nových Hamrech, kde měl Divadelní soubor Jirásek z Nejdku možnost hru také nazkoušet a kde díky pochopení místních našel „domovskou“ scénu. Další repríza komedie se konala v Jilemnici. Konečně pak soubor mohl 19. ledna zahrát také v Nejdku ve zprovozněném kulturním domě. Vedoucí spolku DSJN a režisér hry Karel Uzel vsadil na stále aktuální téma generačního střetu, tentokrát uvnitř „tradičního modelu americké rodiny“ italských přistěhovalců, kde nakonec skoro všichni přirozeně umřou, ale život vítězí. Dodejme, že těžké rozhodování při emigraci i namáhavou imigraci si vyzkoušely i mnohé české rodiny.

(red)

V sobotu 19. ledna praskal nejdecký sál ve švech, hercům se dařilo zprostředkovat autorovo poselství divákům, došlo k potlesku na otevřené scéně, závěrečné ovace byly mohutné a předané květiny zasloužené

Historie ochotnického divadla v Nových Hamrech

Ochotnický kroužek byl založen v Nových Hamrech v roce 1946. U jeho zrodu stáli manželé Skálovi a paní Heřmanová, která byla i schopnou režisérkou. Po založení měl soubor 22 řádně evidovaných členů. První hry, s nimiž vystoupil, byly „Prach a broky“, „Zemský ráj to napohled“ a „Kde mám svého tátu“. V roce 1956 sehrál soubor pět divadelních představení, v roce 1957 čtyři. V roce 1959 byl zásluhou učitele Pavlity založen divadelní kroužek dětí, jehož režisérem se stal pan Skála, který v tomto roce uvedl hru „Kouzelná knížka“. Divadelní soubor dospělých představil hru „Krejčí Jeho Milosti“ a „Společný byt“, kterou hrál i v Potůčkách a na Suché, na Vánoce nastudoval „Lucernu“. V roce 1960 se hrály „Svátek lampionů“, „Moje teta“, „Sůl nad zlato“ a „Její pastorkyňa“, v roce 1961 to byla „Maryša“, „Začínáme žít“, „Dvě setkání“ a dětské představení „Kouzelný koberec“. V tomto roce byla navázána spolupráce s nejdeckými ochotníky, kteří zrovna hráli hru „Drahomíra“. V roce 1964 dětský soubor nastudoval hru „Vašíček“ k oslavě V. I. Lenina. Dospělí hráli „Mne soudila noc“. Tuto hru režíroval K. Ježek a hrála se i v Potůčkách.

V roce 1965 se už nepodařilo nastudovat žádnou hru. Prý pro nezájem a pesimismus celého ochotnického souboru. Na základě dohody pak vznikly odpolední čaje. A to byl konec divadla v Nových Hamrech.

Radomír Ráďa Böhm, představitel Nunzia

ve hře „Potichu to neumím, jsem vášnivej“

 

Návrat ochotnického divadla do Nových Hamrů

Útulný sál hotelu Seifert v Nových Hamrech byl o víkendových večerech 11. a 12. ledna svědkem oživení místní, dnes už pozapomenuté tradice. Premiérou hry amerického autora Joe DiPietra „Potichu to neumím, jsem vášnivej!“ v režii Karla Uzla se tu představil ochotnický divadelní soubor po dlouhých téměř padesáti letech – podle výše uvedeného svědectví Radomíra Rádi Böhma zazněl potlesk po závěrečné oponě ochotnického představení v Nových Hamrech naposled v roce 1964!

Návrat ochotnického divadla na jeviště v Nových Hamrech nezpochybňuje ani skutečnost, že její uvedení obstarali členové Divadelního souboru Jirásek Nejdek. Jeho kmenovým členem je totiž zmíněný Novohamerák Radomír Ráďa Böhm, který je tmelicím prvkem ve vytváření až rodinných vztahů mezi členy souboru. Za laskavého přispění a obětavosti jeho ženy Mařenky se v jejich zahradním arboretu odehrávají nejen občasné pracovní porady, ale i zkoušky a mnohá bujará setkávání členů této „ochotnické rodiny“.

Příslušnost ke společenství zvanému rodina je také ústředním motivem uvedené hry. Mladého hlavního hrdinu autor představuje ve vztahu ke svým oběma prarodičům z matčiny i otcovy strany v období tzv. vylétání z rodného hnízda. Tedy v situaci, při které může dojít k zásadnímu nepochopení jedné či druhé strany a generační střet naruší dosud harmonické vztahy.

Protože nebylo možné nazkoušet hru v Nejdku, kde byl kulturní dům dočasně mimo provoz, hledal režisér vhodné náhradní podmínky. Za vydatného přispění novohamerského člena souboru je našel právě v Nových Hamrech. Jevištní podoba hry tedy vznikala jako produkt místního prostředí i díky pochopení vedoucího a personálu hotelu Seifert. I proto je výsledná inscenace považována za kulturní aktivitu domácí, nikoli „dovezenou“. Odpovídá tomu i vřelé přijetí a hodnocení ze strany Novohamerských. Podle nadšeného ohlasu diváků je zřejmé, že vyprodaná páteční premiéra i sobotní repríza jsou počátkem vzkříšené ochotnické tradice. To si přeje také za všechny členy divadelního souboru

Karel Hlávka, infocentrum Nové Hamry

Premiéra a první repríza hry současného amerického dramatika a spisovatele Joe DiPietra se konaly 11. a 12. ledna ve vyprodaném sále hotelu Seifert v Nových Hamrech. Dojde ke vzkříšení zdejší ochotnické tradice? (foto KH)

 

Komentáře jsou uzavřeny.

Anonymní - Gravatar

Všechny komentáře byly zrušeny.

Zanechte komentář