MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD

10.2.2012 Aktuální TÉMA – Krušné hory na cestě do UNESCO / Michal Urban

10.2.2012 | Autor: admin | kategorie: 04 TÉMA Luftu,2012/02

Michal Urban (*1958) je původní profesí geolog z Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě zajímá o báňskou i všeobecnou historii Krušných hor. Uspěl v tendru, který vypsal Ústecký kraj prostřednictvím Mosteckého muzea a stal se hlavním autorem pilotních studií, vyhodnocujících potenciál českého Krušnohoří. Je intenzivně zapojen do příprav nominace Krušnohoří na seznam Světového dědictví UNESCO. Ač Pražák, napůl doma se cítí na Hřebečné, kam s láskou jezdí už čtyřicet let.

Nejpozději 1. února 2012 by měl na sekretariát Výboru světového dědictví UNESCO v Paříži doputovat dopis s informací o rozšíření seznamu památek, u nichž Česká republika uvažuje o jejich nominaci na seznam Světového dědictví UNESCO. Tato informace se bude týkat v podstatě celého českého Krušnohoří, které spolu se svým saským protějškem aspiruje na zápis mezi světové klenoty jakožto unikátní montánní (hornická) kulturní krajina – Montanregion Erzgebirge / Krušnohoří. Českou stranu bude reprezentovat šest lokalit – Jáchymov, Horní Blatná, Hřebečná, Boží Dar, Měděnec a Krupka.

O rok později, do 1. února 2013, by pak do Paříže měla odejít společná německo-česká žádost o zapsání krušnohorské hornické a kulturní krajiny na Seznam světového dědictví UNESCO. Žádost bude podávat za obě země Spolková republika Německo, která projekt iniciovala a je v něm po celou dobu vedoucím partnerem. Únorem 2013 by tak měl začít rozsáhlý a náročný schvalovací proces, na jehož konci je šance, že se Krušnohoří v roce 2015 zařadí po bok takových světových památek, jako jsou pyramidy v Gize, Velká čínská zeď, athénská Akropole, katedrála Notre-Dame v Paříži či národní park Grand Canyon v USA.

Při srovnání s těmito giganty světového kulturního a přírodního dědictví si asi leckdo položí otázku, v čem spočívá výjimečnost Krušnohoří a jaká je šance, že se nominační proces podaří úspěšně dokončit. Ale nemylme se, Krušné hory mají světu hodně co nabídnout a na druhou stranu, pokud se skutečně na seznamu UNESCO ocitnou, bude to pro ně nepochybně obrovská příležitost k budoucímu rozvoji.

Unikátnost a univerzální hodnota Krušných hor spočívá v tom, že jde o region, který byl v posledních více než 800 letech soustavně ovlivňován hornictvím a zpracováním rud. Tyto obory zásadně přispěly k vytvoření jedinečné kulturní krajiny na obou stranách česko-německé hranice a podnítily technologický, vědecký a umělecký rozvoj stejně jako vznik svébytných tradic a obyčejů. V oblasti dobývání rud, úpravárenství a metalurgie byly Krušné hory po staletí světovým lídrem a výrazně přispěly k rozvoji těchto oborů v Evropě i širším měřítku. Vliv hornictví se v regionu dodnes projevuje nejen obrovským množstvím hornických nadzemních i podzemních památek či souvisejících objektů a ve světovém měřítku zcela ojedinělou koncentrací svérázných horních měst, ale i množstvím nemateriálních aspektů, které charakterizují hornickou kulturní krajinu mezinárodního významu.

V Německu proto Krušnohoří figuruje už od roku 1998 na oficiálním indikativním seznamu kulturních a přírodních statků, u nichž je plánována žádost o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Na základě dlouholeté práce projektové skupiny při Institutu průmyslové archeologie, historie vědy a techniky Bergakademie Freiberg se výběr památek nakonec zúžil na 42 nejvýznamnějších, které budou zahrnuty do nominace. Freiberská skupina dala rovněž podnět k tomu, aby do nominace byla zahrnuta i česká část Krušných hor s cílem prezentovat přeshraniční světové kulturní dědictví. Partnerem projektu se tak na české straně stal nejdříve Ústecký kraj, od konce roku 2009 i Karlovarský kraj. V roce 2011 pak byly zpracovány pilotní studie pro 17 lokalit v celém českém Krušnohoří s cílem ohodnotit jejich potenciál pro zápis na seznam UNESCO. Z těchto studií vzešlo doporučení nominovat na české straně deset lokalit s tím, že nezbytná památková ochrana bude ještě před nominací zajištěna formou tzv. krajinných památkových zón.

Vzhledem k tomu, že časově náročné prohlašování krajinných památkových zón by mohlo ohrozit termín podání česko-německé žádosti na UNESCO v roce 2013, doporučil Národní památkový ústav koncem listopadu 2011, aby na indikativní seznam, jenž bude zaslán do Paříže, byly zařazeny jen ty lokality a objekty, které památkovou ochranu požívají již nyní. Zároveň během listopadu a prosince proběhla jednání zastupitelstev dotčených měst a obcí, která měla vyjádřit souhlas, či nesouhlas s případnou nominací. V důsledku toho se seznam adeptů na nominaci zúžil, protože v některých lokalitách vytipovaných pilotními studiemi v současnosti ještě neexistují památkově chráněné statky se vztahem k Montanregionu (například Přebuz-Rolava, Hora Svaté Kateřiny) a jinde zase projekt nezískal podporu zastupitelstva (Ostrov).

Podstatné ale je, že ani jedno z toho neplatí pro šest měst a obcí, kde se nacházejí památkově chráněné statky dobře reprezentující Montanregion a jejichž zastupitelé se k celému projektu postavili jednoznačně pozitivně. V nominaci na seznam Světového dědictví UNESCO tak české Krušnohoří budou v první fázi zastupovat Jáchymov se svou městskou památkovou zónou, Horní Blatná s Vlčími jámami, Blatenským vodním příkopem i městskou památkovou zónou, Hřebečná s dolem Mauritius, Boží Dar rovněž s Blatenským vodním příkopem a Božídarským rašeliništěm, Měděnec s vrchem Mědníkem a konečně Krupka s městskou památkovou zónou, hornickou stezkou a kaplí svatého Wolfganga.

Idea krajinných památkových zón, zajišťujících plošnou památkovou ochranu pro rozsáhlejší krajinné areály, tím ale není opuštěna. Práce na prohlášení jednotlivých zón začnou probíhat v letošním roce, a bude-li schvalovací proces úspěšný, bude možné připojit tyto zóny k nominaci na seznam UNESCO v budoucnu. Zároveň se rozbíhají práce na prohlášení montánních památek s nejvyšší univerzální hodnotou za kulturní nebo dokonce národní kulturní památky. V západních Krušných horách by statut kulturní památky měly získat pinka dolu Červená jáma a Schneppova pinka na Hřebečné, důl Zuzana na Bludné, štoly Johannes a Kohlreuter na Zlatém Kopci, sejpy u Božího Daru, areály důlních závodů v Rolavě a Přebuzi a v neposlední řadě několik báňských památek v Jáchymově včetně dolu Svornost. U jáchymovské Královské mincovny, Blatenského vodního příkopu a dolu Mauritius se štolou Kryštof na Hřebečné se uvažuje dokonce o podání návrhu na prohlášení za národní kulturní památku.

Navrhované památkové ochrany však není třeba se nijak obávat. Při dodržení základních principů udržitelnosti rozvoje, které by ostatně měly platit obecně bez ohledu na památkový status, nebude mít eventuální prohlášení krajinné památkové zóny žádný negativní vliv na běžný život a podnikání. Totéž platí i pro případ kladného verdiktu UNESCO. Lokality Světového dědictví je sice třeba trvale chránit, aby byly zachovány pro budoucí generace, UNESCO jako takové však nemá žádnou možnost ovlivnit platné české právo a soukromé majetky. Naopak, případné uznání Montanregionu Krušnohoří jako Světového dědictví UNESCO je jedinečnou šancí, aby se Krušné hory uchovaly jako živoucí, po celém světě známá kulturní krajina výjimečného významu, a aby region obdržel nové podněty ke svému rozvoji. Stejně jako v jiných světových lokalitách, jež již byly zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO, lze očekávat, že i na Krušnohoří by tento zápis měl velmi pozitivní dopad. Ať už jde o zvýšení počtu turistů, zvýšení image regionu (z čehož budou profitovat i zdejší kulturní statky a místní podnikání), lepší přístup k dotačním programům či prohloubení regionální identity a česko-německé spolupráce.

Také Krušnohoří si musí do budoucna vytvořit svůj vlastní profil. Celosvětově známá a uznávaná pečeť kvality Světového dědictví k tomu může výrazně přispět.

Komentáře jsou uzavřeny.

Anonymní - Gravatar

Všechny komentáře byly zrušeny.

Zanechte komentář