MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD

TÉMA: O filipojakubské noci se slétají čarodějnice / Text se svolením autora převzat z publikace: Burachovič, S. Výroční obyčeje na Karlovarsku, Karlovarské muzeum, 1986, strana 29.

13.4.2012 | Autor: admin | kategorie: 04 TÉMA Luftu,2012/04

Horní Blatná 2010 - čarodějnice u ohně

Lidé, zvířata, rostliny – vše živé se už těší jarem, jeho příslibem růstu, nové síly, svěžesti a plodnosti. Duchové světla a tepla zahnali zimu. Ale ještě není zcela vyhráno, zbytky zimních sil se ještě pokoušejí zvrátit běh věcí. Jejich síla byla podle lidových pověr největší o filipojakubské noci z 30. dubna na 1. květen, o večeru zvaném „čarodějnice“ nebo „večer čarodějnic“.

Horní Blatná 2009 – obecní oheň u májky

Bylo proto třeba ochránit dům, jeho obyvatele a především dobytek před úklady čarodějnic, které podle odvěké víry létaly povětřím na košťatech a škodily dobytku. Před stoletími se věřilo, že vylétávaly na košťatech z komínů. Vlastní rej čarodějnic začínal o půlnoci. Mnohá místa byla považována za dějiště čarodějných rejů, například na Tepelsku se za takové místo považovala Chlumská hora u Manětína. I když na sklonku 19. století věřili v čarodějnice už jen někteří staří lidé, zachovávaly se na venkově po věky vžité ochranné zvyky.

Fällbach 2009 – sešlost „pálí zimu“ na německé horské samotě u Breitenbrunnu

Zvláště se musely chránit stáje. Někde se vykuřovaly zapáleným jalovčím. Zvířata dostala brzy krmení a stáj byla uzavřena. Dobytek měl dostat na posílení devatero travin (Jenišov) nebo svěcené květiny (Sedlec). V okolí Hroznětína musel navečer v okénku stáje hlídat pasáček. Před stáj hospodáři sypali drobné kaménky či písek do tvaru kříže (v Otovicích, Ruprechtově a jinde). V Radošově stavěli před vchod do stáje koště. Různým ochranám podléhalo i hnojiště. Zapichovaly se do něj trny, vidle, hrábě a košťata.

Tschorlau 2008 – obyvatelé německé obce využili oheň o filipojakubské noci ke „spálení plánů“ na stavbu rychlostní silnice B93 přes hřeben Krušných hor

Na ochranu proti čarodějnicím práskali mládenci na návsi bičem. Na konci 19. století se z téhož důvodu také ještě střílelo z pistolí – zvyk zanikl krátce po první světové válce. V některých obcích (spíše na Sokolovsku a Chebsku, na Karlovarsku málo) pálili po setmění a v noci na výšinách a polích ohně k zaplašení čarodějnic. Kluci se při ohni bavili tím, že vyhazovali do výšky hořící, smolou potřená košťata. Někde se udržel zvyk na čarodějnice nikomu nic nepůjčovat, neboť se tím prý dávalo štěstí z domu (Otovice).

Komentáře jsou uzavřeny.

Anonymní - Gravatar

Všechny komentáře byly zrušeny.

Zanechte komentář