MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD

Pátek 31. 8. 2012 – diskusní setkání Königsmühle – Ochrana paměti versus ochrana přírody a krajiny

12.10.2012 | Autor: admin | kategorie: 04 TÉMA Luftu,2012/10

Program Land & Art Setkání pro veřejnost v pátek 31. října pokračoval diskusním odpolednem, jehož panelisty byli Matěj Spurný, historik a člen sdružení Antikomplex, Alžběta Kratochvílová z Národního památkového ústavu, pracoviště Loket, a Petr Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny, pracoviště Karlovy Vary. Následovala diskuse, v níž mimo jiné vystoupil majitel domu v osadě Háj a potvrdil myšlenku památkářky Kratochvílové, když vysvětlil, že dům koupil v roce 1954 a jako ostatní sousedé se snažil nejen o zvelebení domu, ale i o zachování krásy přírody a krajiny kolem, tedy že není správné spoléhat na státní instituce, nýbrž že obyvatelé by měli pečovat o své okolí. V této souvislosti vyjádřil obavu, aby tuto péči místních obyvatel nezhatila připravovaná změna územního plánu, umožňující další výstavbu. Ochránce Krása jej ubezpečil, že místní samospráva není oprávněna k povolení výstavby, která by znamenala porušení podmínek ochrany přírody a krajiny v lokalitě, která tuto ochranu má. Vedoucí týmu Land & Art setkání Königsmühle Petr Mikšíček uvedl, že největší cenu mají ruiny pro člověka samotného, zvláště když se je jakýmsi nedopatřením podařilo uchránit od plánovité likvidace. Matěj Spurný v souvislosti „ochrany kulturní krajiny“ vyzval k pilotnímu projektu památkáře a ochránce přírody (kteří disponují také snad nejbližším pojmem ochrana krajinného rázu), aby se místo zaniklé osady Königsmühle stalo památníkem.

Dodejme, že v případném pilotním projektu by neměli chybět historici, aby pomohli s definicí ochrany paměti v dnešní důsledně rozumné době. Z křesťanského pohledu zásadní význam paměti pro člověka esejisticky vyjádřil profesor FF UK a katolický kněz Tomáš Halík (Stromu zbývá naděje, Praha 2009, strana 201) „kacířskou“ otázkou: „Neznamená naděje na věčnost, která je součástí křesťanské naděje, prostě ujištění, že až vyhasne vzpomínka na nás v mysli posledního člověka, který nás osobně znal či o nás slyšel, přesto zůstaneme uloženi v paměti, která nevyhasíná, v paměti, které říkáme Bůh?“

 

Komentáře jsou uzavřeny.

Anonymní - Gravatar

Všechny komentáře byly zrušeny.

Zanechte komentář