MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD

Lyžařské běžecké stopy v Krušných horách

8.2.2013 | Autor: admin | kategorie: 04 TÉMA Luftu,2013/02

Aktivní běžkaři se na nás obracejí se stížnostmi na systém a kvalitu úpravy běžeckých stop. Požádali jsme proto Krajský úřad Karlovarského kraje o informaci, jak se celá situace kolem běžeckého lyžování v Krušných horách řeší. Vyjádření oddělení územního plánování odboru regionálního rozvoje jsme spolu s jednou písemnou stížností poslali starostům obcí v regionu Krušnohorské magistrály s cílem přispět ke zlepšení současného stavu. K datu uzávěrky únorového vydání našeho měsíčníku přišla pouze odpověď od starostky Perninku paní Tůmové, která ke stížnosti na neupravené stopy dne 19. 1. 2013 sdělila, že pro výjezd rolby byl nedostatek sněhu. Starostové se zatím ke koncepci Karlovarského kraje nevyjádřili.

(red)

Karlovarský kraj a běžecké lyžování v Krušných horách

Hlavní výkres – zobrazuje pouze trasy schválené a plošně vyznačuje oblasti s nekompletní sítí, kde je nutno tuto situaci dále řešit a najít jiné vedení

Karlovarský kraj již několik let podporuje údržbu běžeckých tratí prostřednictvím dotačního titulu odboru regionálního rozvoje. Podpora se pohybuje v řádu statisíců korun. Nicméně některé události přispěly k zásadní změně směru vývoje.

V rámci projednávání Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje, tzv. „krajského územního plánu“, byla trasa Krušnohorské lyžařské magistrály (KLM) kvůli jejímu nepřesnému vymezení vyřazena a ve vydané dokumentaci nebyla obsažena. Na krajském úřadu se uskutečnilo jednání, kde bylo dohodnuto, že všechny zainteresované strany, včetně aktérů v území, mají zájem zapracovat trasu KLM do aktualizace Zásad územního rozvoje, a tím mít tuto trasu stabilizovanou a „chráněnou“ pro toto využití. Krajský úřad zadal zakázku „Analýza Krušnohorské lyžařské magistrály“, která měla za cíl přesně lokalizovat KLM a zjistit a analyzovat dostupné informace o této trase. Zakázka samozřejmě definovala vlastní kilometráží páteřní lyžařskou trať, ale zároveň již avizovala, že problémů okolo běžeckého lyžování je mnohem víc, než se na první pohled zdálo, a pouhé zmapování páteřní trasy nebude stačit.

Na konci roku 2011 proto odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu KK zadal zakázku „Koncepce běžeckého lyžování v Karlovarském kraji – I. etapa Krušné hory“ (KBL), jejímž zpracovatelem bylo Ekologické centrum Meluzína s čelním představitelem Ing. Martinem Lípou. Tato zakázka měla již v zadání zakotvenu potřebu zpracování koncepčního dokumentu, který by byl podkladem pro koordinaci aktivit lyžování v Karlovarském kraji a měl by přispět k ekonomickému rozvoji území podporou krátkodobé i vícedenní rekreace. Samozřejmou součástí byla lokalizace všech upravovaných tras pro běžecké lyžování v Krušných horách.

Koncepce běžeckého lyžování

V průběhu zimních měsíců roku 2011 a 2012 byly digitálně zaměřeny (pomocí GPS) trasy pro běžecké lyžování, současně zpracovatel shromažďoval doplňující informace k trasám i k samotnému běžeckému lyžování. V únoru 2012 proběhlo v Krajské knihovně Karlovy Vary pracovní jednání, na něž byli pozváni významní aktéři v území a zástupci obcí. Na tomto jednání byl představen základní nástin koncepce a všichni zúčastnění byli vyzváni k definitivní kontrole a autorizaci tras. Zjišťována byla i data pro musherské trasy, plochy pro snowkiting a pěší vycházkové okruhy.

Kompletní síť tras byla předmětem projednání s dotčenými orgány na různých úrovních (Lesy ČR, Agentura ochrany a přírody (AOPK), orgán životního prostředí KÚKK, Ústecký kraj, SRN) a dotčené orgány k nim vyjádřily souhlas, či nesouhlas.

V textové části jsou uvedeny zásadní problémy a nedostatky běžeckého lyžování, ale jsou zde zároveň nastíněny základní principy koncepčního řešení jako například hierarchizace systému tras pro běžecké lyžování a pro další druhy zimního využití a další související aspekty (parkování, doprovodné aktivity, ochrana přírody, značení tras, návrh rolí dotčených subjektů včetně koordinace, řešení vztahu a spolupráce s významnými vlastníky, řešení problematických úseků tras v území, optimalizace tras v nekompletních oblastech, spravování internetového portálu, oslovení potenciálních sponzorů atd.).

V průběhu této zakázky Karlovarský kraj zprostředkoval komunikaci mezi Lesy ČR a obcemi ohledně dohody o provozu lyžařských běžeckých tratí. Aktivní obce tuto dohodu dovedly k podpisu mezi oběma stranami. Na začátku října 2012 proběhlo veřejné projednání a seznámení s čistopisem této dokumentace pro zástupce obcí a aktéry v území.

Definitivní výstupy z KBL jsou zveřejněny na internetových stránkách Karlovarského kraje:

http://www.kr-karlovarsky.cz/REGION/uzem_plan/dokum_kraj/KBL.htm.

Jelikož běžecké lyžování se neprovozuje jen v Krušných horách, přistoupil krajský úřad ke zmapování i zbytku kraje a koncem roku 2012 bylo zadáno zpracování „Koncepce běžeckého lyžování – II. etapa Slavkovský les a zhodnocení potenciálu zbývajících částí Karlovarského kraje“ již s využitím poznatků a zkušeností etapy z Krušných hor. Tato zakázka je v současné době ve fázi zpracování.

Nedílnou součástí podpory běžeckého lyžování je internetový portál http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/, který zobrazuje aktuální stav upravenosti běžeckých tras. Otcem myšlenky byl Ing. Karel Picura z Božího Daru a tím, kdo nápad převedl do reality, byl Ing. Jiří Heliks z odboru projektového řízení a informatiky krajského úřadu. Sledovány jsou dnes trasy na české, ale i některé na německé straně Krušných hor (viz Luft č. 2/2013, strana 11 – http://www.herzgebirge.cz/category/sport/, pozn.red.). Systém je nastaven tak, že jednotliví rolbaři (redaktoři portálu) po úpravě svojí trasy pošlou SMS a trasa se v aplikaci zbarví zelenou barvou (barva nejaktuálnější upravenosti). Po dobu 24 hodin je čitelná informace, kolik hodin uplynulo od poslání SMS, tedy před kolika hodinami byla trasa upravena. Delší doba od poslední úpravy je signalizována barevnou škálou. Redaktoři portálu ve spolupráci s Ing. Jiřím Heliksem se snaží systém stále vylepšovat tak, aby přispěl k lepší informovanosti běžkařské veřejnosti. Odkaz portálu je rovněž umístěn v nově spuštěném turistickém portálu Karlovarského kraje „Živý kraj“ v sekci Aktivity – Zimní hory.

Schází zastřešující subjekt

Jak bylo několikrát vyřčeno, jedním z klíčových rizik běžeckého lyžování je neexistence zastřešujícího subjektu – destinační agentury či obecně prospěšné společnosti, subjektu, který by koordinoval a propagoval běžecké lyžování jako celek. Na veřejném projednání dokumentace bylo dohodnuto, že do doby jejího vzniku bude existovat pracovní skupina zástupců běžeckého lyžování, která by se scházela 1–2x ročně a pomáhala řešit palčivé problémy.

Problémový výkres – jsou zobrazeny všechny trasy, včetně těch, které byly na základě projednání vyloučeny (jsou označeny křížkem)

Nově utvořená pracovní skupina zahájila svou činnost prvním pracovním setkáním v prosinci roku 2012 a hlavními body programu byla diskuse o technickém vylepšení internetového portálu, pan Jan Novák informoval přítomné o založení vlastní obecně prospěšné společnosti (viz Luft č. 1/2013, strana 12 – http://www.herzgebirge.cz/category/rozhovor-mesice/, pozn.red.). V současné době je zvažována možnost podpory z dotačního titulu Program obnovy venkova. Podle dotačních pravidel musí být splněna podmínka, že podíl obcí v obecně prospěšné společnosti vzhledem k celkovému počtu členů je 51 % a více. Je tedy na jednotlivých obcích, jaký zaujmou postoj k nově založené o.p.s. a zdali nezváží vstup do této společnosti. Dalším tématem schůzky byl problém, který trápí běžkaře již hodně dlouho, a tím je zmatečné a nesouvislé značení běžeckých tras v Krušných horách. Diskutována byla filozofie značení běžeckých tras, ale i možný projekt pro realizaci.

Na základě aktuálních a spíše negativních zpráv z běžeckých stop Krušných hor (připravovaná trasa pro běžecké lyžování byla shrnuta pluhem pro svoz dřevní hmoty) byla hned na začátku ledna letošního roku svolána již druhá schůzka pracovní skupiny běžeckého lyžování. Hlavním bodem programu bylo zlepšení komunikace mezi provozovateli běžeckých stop a vlastníky pozemků, především většinovým vlastníkem Lesy ČR. Pro celkově lepší organizaci a komunikaci mezi oběma stranami byly navrženy „okrsky údržby“ s jednotlivými konkrétními správci tratí (bylo navrženo celkem 5 okrsků v Krušných horách). Tito správci tratí by se měli stát hlavními styčnými partnery pro další jednání. Zúčastnil se i krajský ředitel Lesů ČR Ing. Miroslav Rozner, který velmi ochotně nabídl prostor pro komunikaci a svým vstřícným postojem pomáhá sladit zájmy běžkařské veřejnosti s potřebami lesního hospodářství včetně výkonu práva myslivosti. Lesy ČR jsou ochotny vyjádřit vůli k aktivní spolupráci formou podepsání rámcové Deklarace či Dohody o spolupráci a vymezení konkrétních odpovědností mezi zúčastněnými stranami. Diskutováno bylo znovu složité téma značení a je jasné, že tato záležitost není zdaleka dokončena.

Všechny výše uvedené činnosti by měly postupnými kroky naplňovat zmiňovanou koncepci běžeckého lyžování a přispět k ekonomickému rozvoji území podporou rekreace a sportu, rovněž tak k plnému využití velmi vhodných přírodních podmínek pro zimní sporty volné krajiny.

Problémů je mnoho, ale snaha řešit je, je více než patrná. Záležitost běžeckého lyžování není zdaleka uzavřena a je jasné, že přede všemi aktéry je ještě velký kus cesty, který je potřeba ujít. Nicméně všichni věříme, že to bude zajímavá a smysluplná cesta.

Ing. Jana Irovská

oddělení územního plánování

odboru regionálního rozvoje

Krajského úřadu Karlovarského kraje

 

Lyžování v Krušných horách

Lyžování v Krušných horách se začalo masivně rozvíjet již koncem 19. století. Velkou zásluhu na tom měl norský inženýr Harry Ohlson, který v roce 1895 pracoval na stavbě úzkokolejky v Oberwiesenthalu. Začátkem 20. století jsou zakládány první lyžařské kluby a k tomu vzniká i potřebná infrastruktura, sportovní hotely a restaurace v atraktivních lokalitách. V 60. letech minulého století byla vyznačena první běžecká trasa z Božího Daru na Plešivec a postupně v okolí přibývaly další stabilní běžecké stopy. V roce 1988 dostala horská služba sněžné skútry a začala nepravidelně upravovat cestu na Plešivec. První sněžné rolby se na Božím Daru začaly používat v 90. letech. V kombinaci se skútry nadále pokračovala nepravidelná údržba stop v režii horské služby. V roce 1992 zakoupil Slovan Karlovy Vary první rolbu určenou výhradně pro úpravu běžeckých stop, se kterou se začaly upravovat stopy v prostoru božídarského Špičáku. Současně byla v této době vytyčena trasa magistrály Boží Dar – Mrtvý rybník – Pernink – Korce. K zásadně kvalitativnímu skoku došlo v roce 2000, kdy město Boží Dar pomocí prostředků PHARE CBC pořídilo dvě sněžné rolby Prinoth, které posléze začalo provozovat sdružení obcí Centrální Krušnohoří. Náklady hradily obce ze svých finančních prostředků podle délky stop na svém katastrálním území. Nároky na kvalitu údržby se ale stále zvyšovaly a postupně docházelo k podfinancování systému. Od roku 2009 začal finančně přispívat i Karlovarský kraj.

 

Komentáře jsou uzavřeny.

Anonymní - Gravatar

Všechny komentáře byly zrušeny.

Zanechte komentář